• Pozvánka HoPáDal 2018

    Ahoj všichni bajkeři a fandové cyklistického sportu,

    všechny by jsme rádi pozvali na již tradiční cyklozávod v krásné krajině okolo Vírské přehrady, který se koná 25.8.2018 v Dalečíně.

    Všechny důležité informace získáte na webu dalecin.cz

    Přihlašujte se prosím na email cyklodalecin[zavináč]seznam.cz – trať (A nebo B), příjmení, jméno, rok narození, klub nebo obec

    Pro přihlášené do 14.8.2018 budeme mít upomínková trička s logem závodu.

    Všechny Vás rádi přivítáme na startu nebo jako fanoušky v areálu na bahnech.

    S pozdravem organizační tým HoPáDal


  • Hlinecký hřebec 2018

    Hlinecký hřebec je závod, kde to celé začalo, tady se v roce 2016 zformovala skupinka lidí kolem velitele Aleše Peprného a brzy na to Cyklogang jmenoval svůj závodní tým. Jak jsme si potvrdili i tuto sobotu, ani po absolvování desítek MTB soutěží naše vášeň pro horská kola nevychladla.

    Hlinecký hřebec 2018 – start trati 46km

    Úspěch týmu od začátku stojí na mimořádných schopnostech našich borců poradit si v jakýchkoliv podmínkách. Jinak si totiž nelze vysvětlit fakt, že Cyklogang obhájil loňské stříbro v týmové soutěži, přestože Měřákovi během závodu upadlo zadní kolo…

    Hlinecký hřebec 2018 – Měřák

    Nefunkční řazení na obou koncích 12-ti rychlostní kazety Sram Eagle, jako první příznak problému, nebyl pro našeho borce dostatečný důvod něco zkoumat a pokračoval v tvrdých podmínkách hlinecké trati s rozsahem převodů dětského kola Dráček. Zastavil, překvapivě, až když mu upadlo zadní kolo i s kazetou a bleskově lokalizoval závadu v povolené ose 12x142mm. V tu chvíli bylo rozhodnuto, stačilo nalézt osu, kolo a zbytek kola, probodnout to celé dohromady skrz karbonovou zadní stavbu a pořádně utáhnout. Náš jezdec, jakoby tušil, že právě tady se rozhoduje týmová bitva o stupně vítězů, umínil si, že v Hlinsku před sebe už nikoho nepustí. Ani velitel nemohl konstatovat úplně hladký průběh závodu, když pohledem na spektrum své tepové frekvence odhalil, že mu nechutná ionťák. Obrat k lepšímu nastal bezprostředně poté, co vypustil obsah svých nádrží na pole a natankoval nové tekutiny na nejbližším bufetu. Aktuální data ze všech možných snímačů najednou začaly dávat smysl a velitel se zodpovědností sobě vlastní dovezl do cíle svůj příspěvek k celkovému umístění našeho týmu.

    Hlinecký hřebec 2018 – Alda (velitel)

    Organizátoři hřebce se vrací ke kořenům, což platí symbolicky i doslova. Kořenů a klacků bylo na trati požehnaně a pro některé borce to bohužel znamenalo nedobrovolný konec závodu a návrat do servisu, i takový je sport. Trať hřebce je atraktivní především díky několika vydařeným úsekům. První „hotspot“ je fyzicky i technicky náročné singl stoupání těsně po startu. Úsek, sjízdný asi pro třetinu startovního pole, je navíc záludný tím, že začíná v místě, kde závodníci ještě nejsou rozřazeni podle výkonnosti. Zmatenou situaci na startu letos dovršil incident, kdy organizátor vykázal domácího borce z TOP 10 na konec startovního pole a prakticky ho tím diskvalifikoval z bojů o bednu. Po živelném výjezdu na Hradiště se trať i emoce zklidní a to, co zbylo z pelotonu, pokračuje rychlými úseky v lehkém terénu po cestách a pěšinách. Druhý hotspot leží na Ratajích na 30. km. Jedná se o zábavný trail po kamenech a kořenech v korytě potoka, kterému letos předcházel nový klikatý úsek mezi stromy. Fyzicky to těžké není, ale technicky ano, protože na velkých ostrých kamenech hrozí průraz pneumatiky. Třetí zajímavé místo je od 40. km, kde se závodníci spouští roklí podél potoka dolů k Chrudimce. S uměle budovanými traily to nemá nic společného, terén je drsný, pěšina jen lehce projetá, klacky, kořeny, kameny a členitý profil. V těžších úsecích je doskládáno pár kamenů, jinak čistě přírodní povrch. Finální sjezd do cíle po strmých stezkách svahů hlinecké sjezdovky je pak odměna pro všechny, kteří okruh dokončí. 100 výškových metrů klesání s výhledem na cílovou rovinku si užijí nejen sjezdaři.

    Hlinecký hřebec 2018 – týmové stříbro

    Výsledky:

    Fotogalerie:


  • Nové termíny MTB Vrchoviny

    Na MTB Vrchovině došlo k několika změnám v rozpisu závodů. Nové termíny už jsou zaktualizovány i v naší tabulce. Na poslední srpnovou sobotu teď tedy vychází mimo Dalečína a Vranova ještě cross-country v Boskovicích, kde vloni Moravci předvedli mistrovsky vyladěné závodní tratě po stránce technické i organizační. Vzhledem k našemu příslibu účasti v Dalečíně musíme doufat v další změny termínů 😉


  • Jekolka 2018

    O víkendu 12. – 13. května probíhal na základně v Jedovnicích festival dětské cyklistiky Jekolka 2018. 2 dny plné závodů, dovedností a zábavy nejen na kole připravil pro děti zájmový spolek SINGLETRAIL Moravský kras. Citlivě postavené závodní tratě, profesionální časomíra s čipovou technologií Sportsoft, mohutné povzbuzování od Tomáše Lachmana z ČT i rodičů a štědré odměny pro malé závodníky – přesně to byly atributy, které v dětech dokázaly zažehnout nadšení a vůli překonávat překážky na cestě k cíli.

    Jekolka 2018
    Jekolka 2018
    Jekolka 2018

  • Kráľ Záhoria

    Díky této akci jsme měli možnost navštívit moc hezký kout Bílých Karpat. Zázemí závodu, start i cíl leží v rekreační oblasti Zlatnická dolina asi 5 km východně od Skalice na hranici CHKO. Parkuje se přímo v dějišti na rozlehlé louce, která poskytuje maximální komfort pro závodníky i doprovod, místo jak dělané na piknik.

    První kilometry vedou po zpevněných cestách, ale už na 8. km přichází členitý a technicky vydařený úsek trati, kde jsou vystavěné dřevěné lávky, klopené zatáčky a nějaké skoky. Kdo do toho vletí bez varování plnou parou, nudit se nebude. Úsek je zakončený strmým srázem kolmo přes potok a vyjíždíme na asfalt jen kousek od startu. Měl jsem dojem, že některé lahůdky bylo možné překonat alternativní trasou, ale většinou to tam nikdo neřídil a v závodě nebyla šance pročítat cedulky na stromech. Následující kilometry pokračujeme po zpevněných lesních cestách v rychlém tempu, které vybízí spolupracovat. Rozhoduje se tradičně v kopcích, kde dochází k přeskupování sil. Dalších 25 km ve dvou stíháme 3člennou čelní skupinku, která je na dohled, ale za celou dobu nejsme schopni ten rozdíl dotáhnout. Na 40. km těsně před horskou prémií opouštím Káju a řeším defekt zadního kola (+48 s). Z vrcholu stoupání (Čupy, 574 m) začíná nádherný sjezd po lesních cestách a pěšinách, kdy během 5 km ztrácíme skoro 300 výškových metrů. Poslední kilometr vede členitým terénem po uměle vybudovaných trailech, paráda. Na 45. km se už podruhé dostáváme blízko startu a cíle, ale trasa pokračuje překvapivě na opačnou stranu, do kopce. Objevují se pravděpodobně závodníci na krátké trati. Na asfaltu změť různobarevných šipek oběma směry, na křižovatkách nikdo a vzrůstající nejistotu přiživují další tápající borci. Po 2.5 km stoupání zdánlivě vpravo, na asfaltu chaotické šipky, ale opodál stojí nějaký pořadatel, tak sláva. Ptám se, stačilo mávnout, ale on sám jakoby nevěděl. Chvilku váhal, pak něco nesrozumitelně mluvil, a nakonec mě natvrdo poslal znovu do stoupání na horskou prémii, přestože viděl, že jedu odspoda do cíle 5. v pořadí. Nejdřív to dávalo smysl spolu s informací, že nějaká část trati se měla jet 2x, ale když tachometr výrazně překročil deklarovaných 50 km, bylo jasné, že už není kam spěchat. Jednalo se o jinou část. Ze záznamu GPS je vidět, jak byla trať zamotaná. V oblasti TrackPointu 6665 se míjely 2 okruhy a pořadatel, který to tam měl za úkol koordinovat, o tom buď nevěděl, nebo si dal pár kousků navrch.

    Ještěže v našem týmu o nějaké výsledky nejde, jinak je letošní situace zralá odevzdat kolo do starého železa a jít dělat něco jiného 😉


  • Cyklokroužek Singletrail

    Příjemné překvápko čekalo na děti ve středu po tréninku, když se vratily na základnu v Jedovnicích. Nečekaně se zde totiž objevila naše olympijská vítězka ve snowboardcrossu Eva Samková v doprovodu sportovních osobností a ochotně dětem zapózovala na společné fotce:

     

     


  • ČP XCO Brno

    Říkám si vlastně, čí nápad to původně byl, že jsme se v neděli ráno ocitli na brněnském okruhu, kde zrovna startoval 2. závod českého poháru horských kol v Cross Country. Podezírám Radima, který tady už v minulosti závodil a má k této trati citovou vazbu.Když hlavní rozhodčí zařval, že do startu zbývá „PATNÁCT“ (vteřin), odhadoval jsem, že v armádě by udělal kariéru. Asi jsou lákavější způsoby, jak prožít nedělení slunečné ráno, ale už jsme tam stáli. Poslední okamžiky před startem většinou moc pohody nenabízí, zvlášť ne v těžkých a intenzivních závodech, kdy tělo pracuje na absolutní maximum a každá ztráta koncentrace znamená problémy, ale s výstřelem to všechno mizí a závodníci přepínají do režimu lovců.

    V tomto závodě jsme mohli těžit z výhod domácí trati a v předstihu se zajet podívat, o co tam vlastně půjde. V tréninku trať nebyla špatná, ale postupně, jak na přeschlém terénu přibýval prach, začaly některé úseky na kamenech dost klouzat a ve sjezdech bylo potřeba ubrat. Navíc proti přírodním okruhům se hlavně v paralelním sjezdu střídaly různé typy povrchů (prach, štěrk, kořeny, hladké a hrubé kameny, zpevňovací síta, betonové tvárnice, prkna) a bylo potřeba si dobře rozmyslet, jak a kam se opřít. Špatná volba stopy se dala jen těžko zachránit, a tak někteří závodníci nedobrovolně mizeli v oblacích prachu směrem k zemi. Naštěstí v rychlostech, kdy o nic vážného nešlo.Po 4 okruzích jsme tu trať zničili ještě víc, ale odpoledním elitním kategoriím to moc nevadilo, protože časy, které tam ti nejlepší zajeli, zasluhují respekt.

    Výsledky (masters)

    Fotogalerie:

     

     


  • XC Polička

    Poprvé v zeleném dresu a hned týmová jednička! Na to, že Radim své letošní výsledky stupňuje závod od závodu a své tradiční rivaly nechává daleko za zády, jsme si už zvykli. Málokdo ale čekal, že by mohl narušit křehkou rovnováhu sil obou týmů a na chvíli (doufejme) převzít kontrolu v CGB… Chtěli jsme svěží vítr do plachet, tak ho tu máme 😉

    Na své si v neděli přišli snad všichni závodníci, kteří se neschovávali za technické problémy a poprali se s perfektně postavenou tratí a nebývale kvalitními soupeři až do konce. Hned prvním příkladem promyšleného závodu byl bezpečný a spravedlivý start. Během 1 km nájezdu po široké a stále stoupající cestě až na vrchol sjezdovky mohl každý z devadesáti startujících rychle a bezpečně nalézt optimální pozici ve startovním poli.

    Trať samotná je ukázkou kvality. Přírodní okruh v bezprostředním okolí ski-areálu je plný technických překážek, které dokonale prověří obratnost a výkonnost závodníků. Nechybí zde strmá stoupání, prudké sjezdy, rozbité pasáže, kořeny, kameny, ostré terénní zlomy v horizontálním i vertikálním směru a rychlé členité úseky, kde kola snadno ztrácí kontakt s povrchem. Obtížnost je přímo úměrná rychlosti, takže trať je rozumně sjízdná pro hodně lidí. Brněnský Anthropos má místy možná těžší trať, ale pokud jde o zábavu na biku, nasadila Polička laťku dost vysoko. K zázemí závodu taky nelze mít připomínky, protože z tohoto místa je vynikající přehled o dění na trati a pokud jsem správně počítal, každého závodníka je odtud vidět 4x během jediného okruhu, který z 90% vede lesem! Kde jinde tohle mají a kde jinde Vám v cílové rovince usmaží čerstvé palačinky 😉

     


  • Krádež kola na KPŽ

    Tak tohle kolo ukradli zloději našemu kamarádovi Pavlu Z:

    Stalo se to v sobotu 21.4.2018 ve 14:20 na závodech KPŽ Trans Brdy v Dobřichovicích u Prahy na tomto místě. Kolo Focus (Shimano XT, DT Swiss 1700) bylo ukradeno ze stojanu před stánkem s občerstvením pro závodníky. Na řídítkách bylo modré startovní číslo 220 s čipem trasy B. Zlodějům stačila minuta bez dohledu. Je velmi pravděpodobné, že šlo o organizovanou partu, kdy někdo musel celou situaci předem vytipovat a další na jistotu kradl. Jákékoliv informace o události volejte prosím na tel. 603 729 583. Vedle morální satisfakce nabízí Pavel vysokou finanční odměnu za pomoc, vedoucí k získání kola zpět.


  • Trans Brdy 2018

    Z reportáží v médiích to tak nevypadá, ale ve skutečnosti to moc povedený závod nebyl a ten, kdo přijel férově zazávodit a poměřit síly s kamarády a kolegy, odjížděl z Dobřichovic pravděpodobně zklamaný. Skupině vandalů se totiž podařilo těsně před závodem a v jeho průběhu poškodit nebo pozměnit značení tras a prakticky tím znehodnotit výsledky, protože každého závodníka tato událost postihla trochu jinak.

    Startoval jsem ze 3. řady a jakmile jsme opustili asfalt, vše pohltila hutná vlna prachu. Směrem dolů bylo vidět po náboje. Chvilku poté došlo nalevo za mnou k těžkému pádu 2 závodníků ve velké rychlosti. Během zápolení o vlastní zdraví, jsem periferně zahlédnul kola a lidi v luftu, nic víc. Netuším, kdo takové nájezdy plánuje a kdo o ně stojí, je to pořád dokola.

    Pak přišel pořádný krpál, zmizel prach a začalo se závodit. Mírnou ztrátu pozice z nepříjemného nájezdu jsem rychle získal zpět během 3.5 km dlouhého stoupání na Chlum. Zlom nastal na 13.9 km. Jel jsem uprostřed 3-členné skupinky. Ten na konci zařval, že jedem špatně a měl zdánlivě pravdu. Na stromě byl křížek, který obvykle značí vybočení z trasy. Za námi ještě nikdo nebyl, a tak jsme to strhli doprava dolů po mlíku. Ani ne 100 m sjezdu a v protisměru se objevil Bouda. Bylo jasný, že je zle. Začalo se diskutovat, co a jak, kdo co kde viděl a neviděl a odzadu dojížděli další. Tady ten závod fakticky skončil i přes různé úvahy v článcích o vydařeném otvíráku. Postupně tam zmatkovalo asi 50 borců s ambicemi na bednu. Bouda a pár dalších se vrátili na původní trasu. Já zůstal ve větší skupince, protože sabotáž jsem nedomyslel a značku viděl zřetelně. Pokračovali jsme dolů. Další křižovatka bez značení, další zastávka a debata co dál. Někdo s mapou na řídítkách se ujal vedení a díky němu jsme vystoupali zpět na původní kótu o pouhých 200 m dál, než jsme trasu opustili. Ten úsek trval v mém případě 4:59 min a ostatním v závislosti, jak do té pasti dojížděli.

    Po návratu na značenou trasu se situace zdánlivě uklidnila. Pohyboval jsem se na čele skupiny a na dlouhých rovinkách před námi nikdo nebyl. Z omylu mě vyvedl nějaký člověk podél trati, který na otázku, jestli před námi někdo je, řekl že „jo, asi 100 lidí“. Nechápal jsem, jak by se tam asi mohli dostat, když při návratu na značenou trať, ani dalších 10 km tvrdého tempa nikdo nebyl. Peklo začalo přibližně od 25. km, kdy se na trati postupně začali objevovat závodníci se startovními čísly několik set. Hnali jsme to dopředu jako smršť a nebylo to nic platné, lidí spíš přibývalo. Vypitý a ucpaný bufet na 30. km hovořil za vše, minul jsem ho, i když mi docházela voda. Před smrtí žízní mě zachránil bidon na 2. bufetu, který mi podal neznámý spasitel/ka. Táhlý kopec na 42. km byl frekventovaný, asi jako když se vyvalí turistický zájezd z autobusu a to jsme byli v poslední třetině závodu.

    Do cíle jsem přijel 21. na konci sil, protože skoro celý závod probíhal ve velkém stresu a dohánění ztrát. Přesný tachec na řídítkách ukazoval 63.0 km / 1590 m (tlakoměr) a GPS v kapse 62.0 km / 2050 m. Tahle stříbrná medaile KPŽ bude vždy vyvolávat otazníky. Výsledky jsou téměř k ničemu, protože dopředu se nejasným způsobem dostalo hodně lidí a naopak řada borců s ambicemi odstoupila v průběhu zpackaného závodu, což v daném případě nepovažuji za slabost. Ti, co sjeli kvůli poničenému značení ze hřebene až někam do údolí, se popsaným problémům možná jen zasmějí…

    Dílo zkázy v Dobřichovicích dovršili gauneři, kteří kamarádovi během pár vteřin ukradli závodní kolo, které měl ve stojanu v areálu zázemí KPŽ před stánkem s občerstvením tak, jako desítky dalších lidí. Tady už končí zábava a začíná zamyšlení, jestli tohle je efektivní způsob závodění pro amatérského sportovce, který musí všechny ztráty vykrýt jinou prací.

    Trať závodu přitom není špatná a rozhodně ne zadarmo, ale bohužel leží v místech, kde je vysoká koncentrace různě zaměřených lidí, mezi nimiž vzniká velká nevraživost, vedoucí k tak nepochopitelným věcem, jako opakované zamčení lesní závory těsně před průjezdem oficiálně organizovaného závodu…

    Organizátorům KPŽ budiž ke cti, že tuto složitou a nepříjemnou věc řeší a vydali k tomu srozumitelné stanovisko. Osobně si myslím, že tlačit XCM závody do takhle exponovaných oblastí, znamená čelit řadě zbytečných problémů bez efektu.

    Odkazy:

    Záznam trasy GPS